Kam na výlet se psem

24.12.2024

Proč bychom se báli na Prachovské skály 

Začátkem prázdnin jsme se vypravili s našimi čtyřnohými mazlíčky na výlet do Českého ráje, který leží padesát kilometrů severovýchodně od Prahy. Český ráj byl pro svoji mimořádnou členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými druhy vyhlášen první chráněnou krajinnou oblastí. Prachovské skály nacházející se nedaleko Jičína jsou rájem horolezců a turistů.

Ideální místo pro turistiku

Jsou protkány hustou sítí značených turistických cest, které vás provedou samým srdcem skal, roklemi obstoupenými pískovcovými věžemi jako je Čertova kuchyně, Císařská chodba, Na stájích, Točenice, Na vodách a množstvím skalních vyhlídek, například vyhlídka Českého ráje, Míru, Pechova, Lepařova, Hakenova aj. Vedle přírodních jedinečností jsou zde historicko – kulturní zajímavosti. Skály měly v těžkých dobách mnohdy i ochrannou funkci pro lidi, kteří zde nacházeli útočiště.

Vzhůru do skal

Ještě v poledne jsme zvažovali, jestli v takovém horkém počasí nebude pro nás i naše psy příjemnější strávit volný čas lenošením někde u vody. Nakonec ale zvítězilo aktivně prožité odpoledne. Když jsme vyrazili na cestu pražilo slunce, ale čím více jsme se blížili ke skalám, tím více se obloha zatahovala těžkými mraky a v dálce nad cílem naší cesty se blýskalo a řádila pěkná bouřka. Nechtěli jsme to hned vzdát, a proto jsme se rozhodli počkat na terase místní útulné restaurace, jestli se počasí neumoudří. Po necelé hodince přestalo pršet a my jsme se vypravili nahoru do skal.

Stačí si zvolit z mnoha tras

Národní park má několik vstupů, na jejichž začátku si můžete zvolit jednotlivé trasy podle délky v kilometrech, ne však podle obtížnosti. Ať se rozhodnete pro kteroukoli, nevyhnete se náročnosti výstupu po velkém množství schodů vytesaných ve skalách. A tak zatím co jsme se plahočili nahoru, naši psi byli doslova v ráji. Pobíhali kolem nás a narozdíl od nás, zvládali terénní nerovnosti s lehkostí jim vlastní. Je fakt, že v celém areálu je povinnost mít psy upoutané na vodítku. Není to jen z důvodů dodržování místní vyhlášky o volném pobíhání psů, ale také z důvodu bezpečnosti našich čtyřnohých kamarádů. Trasy kopíruje síť různých přírodních rozhleden, které jsou, i když opatřeny zábradlím, pro psy nebezpečné. Nebezpečné jsou také různé škvíry a otvory ve skalách, ve kterých může menší pejsek uvíznout nebo se zranit. Cestou jsme potkávali další návštěvníky Prachovských skal, doprovázené jejich volně pobíhajícími hafany. Všichni, stejně jako my, si na úzkých lesních či skalních pěšinkách psy přivolali k sobě, na rozhlednách a nebezpečných úsecích cesty jsme je poutali na vodítka. Na jedné z tras jsme procházeli puklinou mezi skalami, která byla tak úzká, že by se jí snad ani objemnější turista neprotáhl. Velké terénní rozdíly, schody nahoru a hned zase dolů nám dávaly pěkně do těla, ale stálo to za námahu. Odměnou nám byly zastávky na rozhlednách, které nabízely nádhernou podívanou do dalekého okolí.

Pěkné sobotní odpoledne

V Prachovských skalách jsme strávili pěkné sobotní odpoledne a příjemně znaveni jsme výlet zakončili jak jinak, než občerstvením na terásce. Hafani klidně pospávali pod stolem a my se dívali, jak se obloha nad skalami opět zatahuje šedými těžkými mraky.

___________________________________________________________________________________________

Konopiště a jeho malebné okolí 

Do zámku vaše chlupáče nepustí, ale okolí zámku nabízí nejrůznější trasy vycházek, kam se svými psími průvodci smíte. I když cedulky přikazují mít psy na vodítku, najde se zde hodně možností, kde můžete své čtyřnohé kamarády nechat volně proběhnout. Záleží jen na vás, jak je máte zvládnuté. Pokud půjdou po cestičkách a nebudou nezřízeně lítat po trávníku v zámeckém parku, nejspíš si vás nikdo ani nevšimne

Předpověď na víkend slibovala pěkné počasí, a tak jsme se s našimi hafany vypravili na výlet. Konopiště leží nedaleko Benešova mezi dvěma českými řekami Sázavou a Vltavou. Zámek založil kolem roku 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova. Je postaven podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, čtyřmi bránami a padacím mostem. Zámek Konopiště se může pyšnit největšími sbírkami mobiliáře, loveckých trofejí a uměleckých předmětů v České republice.

Od parkoviště vede do poměrně strmého kopce štěrkem sypaná cesta, kterou jsme přišli k zámku. V hradním příkopu se vyhříval obrovský chlupáč a jeho spánek nenarušil ani velký zájem návštěvníků. Podle informační tabulky mají strážit přístup k zámku dva himálajští medvědi Máša a Kazimír. My jsme měli tu čest vidět jen jednoho, těžko říct, jestli Mášu nebo Kazimíra. Druhý chlupáč nejspíš odpočíval někde mimo dohled zvědavců.

Zámecký park se rozprostírá na ploše více než 225 hektarů. Odpočinout si můžete ve stínu klasických, ale i cizokrajných stromů a keřů. Romantickou atmosféru zámecké procházky dotváří také množství soch, které sem byly dopraveny z celé Evropy. Růžové zahrady, v období kvetení, naplňují zámecký areál nádhernou vůní. V rozlehlém parku jsme se brzy ztratili z dohledu, a tak jsme naše hafany nechali proběhnout. Chovali se vcelku spořádaně, a my jsme na sebe nemuseli přitahovat pozornost zbytečnými hlasitými povely. Malou čtyřměsíční Codettku děsila různá sousoší a neustále kolem nich poskakovala a blafala. Dlouhou odpolední procházku jsme zakončili na břehu konopišťského rybníka. Majestátní silueta zámeckých věží odrážející se na hladině vzala za své, jakmile naše smečka vtrhla do vody. To, že byla voda ledová, jim vůbec nevadilo a radostně vyváděli. Aby nám to nebylo líto, že nemůžeme do vody, naše psí slečny otřepaly své kožíšky u našich kalhot. Unaveni jsme se vrátili zpět k parkovišti, abychom se občerstvili. V prostorách poblíž parkoviště najdete několik možností. Můžete si vybrat stánky rychlého občerstvení, které vám nabízí: párky v rohlíku, klobásy, hranolky, smažený sýr, hamburgry, medailonky, steaky a jiné dobroty rychlé kuchyně, velký výběr alko i nealko nápojů, zmrzliny a jiné dobroty. Ceny za občerstvení nejsou nijak zvlášť vysoké, uvážíme-li, že je Konopiště oblíbeným cílem zahraničních turistů. Chcete-li si posedět v kulturnějším prostředí s kompletním servisem, máte možnost navštívit restaurace v podzámčí.

Zatímco jsme se občerstvovali po dlouhé procházce, hafani spali pod stolem. Jen malá Codettka blafkala na vláček, který zastavil hned vedle nás. Trasa turistického vláčku, dlouhá asi dva kilometry, vede zámeckým parkem, po hrázi konopišťského rybníka, obkrouží Růžovou zahradu a dopraví vás až před zámek. S našimi hafany jsme raději volili pěší procházku.

Konopiště a jeho okolí nabízí tolik možností kulturního i sportovního vyžití, pro vás i vaše psí kamarády, že stojí za to vyrazit sem na více dní. V nejbližším okolí je nádherná příroda protkána turistickými i cyklistickými stezkami. Najdete zde klidná místa k rybaření i možnosti koupání. Problém ubytovat se s vašimi psy zde mít rozhodně nebudete. Můžete se ubytovat přímo v podzámčí ve Staré myslivně, penzionu Konopiště nebo v Benešově ve Staré poště.

Rozhodnete-li se strávit zde více dní, můžete také navštívit jeden z nejkrásnějších hradů u nás, Český Šternberk. Ten se nachází jen několik kilometrů od Konopiště a při trošce štěstí zde můžete potkat i zámecké pány, kteří v zámku bydlí. Také romantický zámek Jemniště vás okouzlí svojí půvabnou siluetou, dokonale upravenými květinovými záhony a symetrickými trávníky zámeckého parku. Milovníci pohádek Josefa Lady se mohou vypravit do nedalekých Hrusic zhlédnout stálou expozici, nebo se se svými psími kamarády vydat naučnými stezkami, například po stopách kocoura Mikeše. I my jsme se v neděli vydali s naší smečkou po stopách pohádkového kocourka. Naštěstí jsme ho ale cestou nepotkali. Těžko soudit, jak by toto setkání dopadlo. Jestli by mu naše smečka vyprášila pohádkově černý kožich, nebo jestli by je chytrý kocour Mikeš pohádkově přelstil.

Konopiště a jeho okolí můžete navštívit v jakémkoli ročním období. Okouzlí vás v každém čase.

Autor textu a fotografií: Jarmila Pokorná

____________________________________________________________________________________

Lednicko - Valtické malebné okolí

Máme volný víkendový den, dlouho trvající horka jsou pryč, prudce se ochladilo, obloha je již pár dní zatažená a více či méně prší. Naši psi konečně...

Máme volný víkendový den, dlouho trvající horka jsou pryč, prudce se ochladilo, obloha je již pár dní zatažená a více či méně prší. Naši psi konečně ožili a mají nadbytek energie.
Dlouho jsme se nerozmýšleli a vydali se na celodenní výlet do Lednice. Lednický zámek se zahradou a parkem je součástí krajinného celku Lednicko – valtického areálu, prohlášeného v roce 1996 za památku UNESCO.

Auto jsme zaparkovali na hlídaném parkovišti nedaleko zámeckých zahrad, za překvapivě lidovou cenu 30 Kč na celý den. S mírnými obavami, že narazíme na ceduličku s přeškrtnutým psem, jsme se blížili ke vstupní bráně. Mimo zákazu jízdy na kole však na bráně jiný zákaz nebyl.
Lednická francouzská zahrada nás nadchla pečlivou úpravou a rozsáhlý krajinářský park nám umožnil dostatečně proběhat naše dva psy. Oba nakonec skončili, jak jinak, než v jezírku. Po většinu procházky byli puštěni volně a nikomu to nevadilo. Nesetkala jsem se s jediným náznakem nevole od kolemjdoucích. Spíše naopak. Návštěvníci Lednice si je chtěli nejen hladit, ale hlavně se s nimi chtěli fotit. A proč ne. Naši psi pózují před fotoaparáty s nadšením a rádi se nechali zvěčnit do rodinných alb. Oba hafani byli velmi hodní, poslušní a jako ukáznění návštěvníci běhali po vyhrazených cestičkách.

Do zámeckých komnat naše psí společníky samozřejmě nepustili. Zatím co zbytek mé rodiny šel na prohlídku zámku, my jsme zůstali v parku. Nebyla jsem tu poprvé a tak mi to nevadilo.
Když přišla doba oběda, usadili jsem se v zahradní restauraci přímo uvnitř zámeckého parku. S ohledem na polohu Lednice, ležící nedaleko hranic s Rakouskem, jsme počítali s evropskými cenami. Omyl. Ceny byly příznivé, porce slušné, jídlo velmi chutné, obsluha příjemná a rychlá. Průměrná cena oběda s pitím se pohybovala kolem 100 Kč.
Občerstvení a spokojení jsem si šli prohlédnout prodejní výstavu exotické zvěře. Přiznám se, že dojem z této výstavy byl slabší. Akvária s exponáty byla ušmudlaná, jejich umístění na různě květovaných ubrusech leguánům, hadům, štírům a dalším exotickým "příšerkám" také nepřidalo na kráse. Připadala jsem si jako na burze, ne na výstavě.

Pravý opak se dá říci o prohlídce obrovských akvárií, ve kterých bylo možné pozorovat nádherně zbarvené ryby všech velikostí a zajímavých tvarů. Do těchto prostor měli naši společníci vstup zakázán a tak jsme se prostřídali.
Od zámku k minaretu je to pěšky půl hodinky. Můžeme si zaplatit koňský povoz, ale psům by se to asi moc nelíbilo a tak přidáme do kroku. Ukazatele slibují, že bychom cestou měli narazit na ukázky lovu s dravci. Na obloze se objevily hrozivé mraky a začalo pršet. Déšť sílil a změnil se v pořádný slejvák. Nakonec nám nezbylo, než se otočit a prchnout k autu.
Ale nevadí, neviděli jsme všechno a máme důvod se brzy vrátit. A vám můžeme dát tip na příjemně prožitý volný den ve společnosti vašich čtyřnohých kamarádů v nádherném zámeckém parku v Lednici na Moravě.

Autor textu a fotografie: Jarmila Pokorná

_____________________________________________________________________________________